17.-20.1.2019, Vysočina 2
Komentář Hořák
Letos jsme se opět rozhodli pokořit Vysočinu. Množství sněhu mělo být sice nadstandartní, ovšem nikdo nevěděl, v jaké je kvalitě. Od pátku ale slibovali mráz, tak naše rozhodnutí nakonec nevypadalo jako úplnej nesmysl.
Na nádraží v Krpoli jsme se sešli v nečekaně hojným počtu šesti účastníků. Byli jsme tu: Dave Klopič, Laďa Žlučníkář, Tom Loula, Saďa, David Legner a já. Přestupovali jsme ve Žďáru nad Sázavou na motoráček do Novýho Města. Vystoupili jsme už na zastávce a nalezli do stopy. Ta byla vyjetá od rolby, takže se jelo příjemně. Na oběd jsme se stavili v hotelu u Loubů na Třech Studních. Zde jsme se dozvěděli, co je to platonické milování a to nám vydrželo celý běžkování.
Potkají se dvě cikánky a ta první povídá: „Dežo ríkal, že odtial ma budě lúbiť iba platonicky.“ Ta druhá se ptá: „A čo je to platonicky?“ Ta první: „Něviem, ale pro istotu som si umyla aj riť.“
Přespávat jsme měli na Milovách a aby to nebylo tak jednoduchý, sjížděli jsme kopec z Blatek po cyklostezce (mezi Malinskou skálou a Dráteničkama). Občas sice na cestě sníh chyběl, jenže rozjetý lyže na zledovatělým sněhu se stejně nedaly nijak řídit, tím míň snad zastavit, takže jsme si kapku orašplovali skluznice. Nejhůř dopadl David Legner, kterej si při jednom nekontrolovaným pádu zlomil lyžu úplně.
Naštěstí čilou komunikací přes telefon dokázal přesvědčit Karla Belžíka, kterej už seděl ve vlaku na cestě za náma k drobné zacházce do Sportenu a pak, aby přesvědčil vrátnýho. Ten mu lyže nejen vydal až po skončení pracovní doby, ale dokonce navrtal k uchycení vázání! Tímto se Karel v hospodě U Šlechtů nejen u Davida dobře zapsal. Přespávali jsme pod pergolou restaurace, protože stále tálo a všechno kolem bylo mokrý.
K ránu konečně přituhlo a dokonce padlo i pár vloček. Po snídani jsme vyjeli přes Blatiny na Samotín, kde jsme ochutnali hladovskou dvanáctku. Poté jsme pokračovali přes Blatky lesy mimo značku až do Cikháje. Cesta byla náročnější skrze množství popadaných stromů. K obědu na Tisůvce konečně dojel i poslední člen naší výpravy Dave Auweis. Už nalehko jsme přes Škrdlovice a po hrázi Velkýho Dářka dojeli do Račína.
V pivovaru jsme se sice navečeřeli, ale pořádná pařba proběhla až po zavíračce hotelu v obecní hospodě. Dave Auweis totiž s sebou přivezl aj kytaru a tak jsme si večer u píva zpříjemnili zpěvem. Největší radost měla asi pomocná síla z kuchyně Jarmila, které jsme taky Jarmilu obratem zahráli. David Legner nám mimo jiné vykládal zážitky ze života, např. jak se propadl při běžkování na Brněnské přehradě nebo co ho odnaučilo jezdit na Jawce. Někteří kluci prý drželi basu až do rána. V noci bylo venku -12°C.
Odjezd z Račína se díky muzicírování odložil až do pozdního dopoledne. Další zastávkou byla hospoda Vartovna? ve Žďáru, kde měli obsluhu sice pohlednou, ale značně pomalou. Kolem kláštera na Zelené hoře jsme dále pokračovali po žluté turistické značce přes obce Vysoké, Lhotka, Sklené až do Třech Studní. Na večeři jsme se pro změnu stavili v obecní hospodě. Spali jsme částečně ve stanech a částečně v hotelu Horník. I když bylo přes den krásně slunečno, na noc se obloha zatáhla a teplota klesla na přijatelných -7°C.
Ráno se bílovická klika přesunula zpět do Račína pro auto, my ostatní jsme se chtěli nasnídat až ve Studnicích. Protože měli v hospodě a poté i v Zubří zavřeno , odjeli jsme vlakem z Olešné-zastávky už ve 13:16 do Tišnova. Zde jsme ještě uhasili žízeň v Pěně dní na náměstí a v Brně jsme se rozešli.
Letošní ZM dopadl velmi dobře. Sněhové podmínky byly nad očekávání výborné a sestava rovněž. Naši klasickou partu jsme rozšířili o Karla Belžíka, který se vyznamenal zejména při shánění lyží pro Davida Legnera. Pak nám sice trochu nabořil zažitý zvyky domluvou noclehu ve Třech Studních, ale celkově byl určitě přínosem. Dohromady jsme za všechny čtyři dny dokázali najet 77,5 km, což je dvojnásobek oproti Vysočině před čtyřmi roky, kdy jsme řešili kromě nedostatku kondice a zvýšené žízně i málo sněhu. I přes protesty některých lyžařů a jejich nesouhlasem se zejména nočními přesuny, celou akci hodnotím kladně. Kampak se asi podíváme za rok?