Řadu let jem pracoval pro americkou firmu Honeywell která produkuje avioniku a software pro Airbus, Boeing, a řadu dalších civilních a vojenských letadel. Každý nový systém je třeba testovat nejen v laboratoři, ale i v reélném provozu a tedy i za letu.
Honeywell vlastní několik letade a helikoptér které využívá k testování svých výrobků. Současně zaměstnává i testovací piloty, většinou zkušené veterány z různých světových válek 🙂 V Phoenixu na letišti Sky Harbor mají svoje hangáry kde jsem měl tu čest udělat průzkum ale o tom někdy jindy
V létě 2017 dosedl testovací Boeing 757 i v Brně. Na palubě jsme měli několik systémů které jsme vyvíjeli v Brně a byl čas si vyzkoušet jak fungují v reálném letu. Posádku tvořili dva testovací piloti a mechanici kteří přiletěli se strojem z Phoenixu a zbytek pak inženýři z Brna a další zájemci které jsme vybírali z řad Brněnských zaměstnanců Honeywellu.
Testovací lety byly naplánované v jeden srpnový týden, kdy se každý den letělo z Brna do Amsterodamu a zpět. Ráno proběhla letová příprava, pak samotný let a odpoledne okolo třetí hodiny jsme byli zpět a dělaly se úpravy, montáž, večer hospoda tad.
Každé ráno jsme se sešli na letišti v Brně v místnosti pro posádku a provedli předletovou přípravu, kde piloti referují o stavu stroje a plánu cesty. Takže v úterý nás John zrána hned informoval že FMS (Flight Management System), respektive jeho nová verze nefunguje podle představ, takže nám neřekne kolik máme v nádrži, ale že každopádně natankoval plnou, což pro naši představuje asi tolik, za co by v jeho Cadillacu jezdil asi dva roky. To nás uklidnilo, že snad do Amsterodamu vydržíme 🙂
Testovací letadlo Boeing 757 je sériově vyráběné letadlo, které ale uvnitř nemá sedadla pro cestující, ale spustu počítačů a testovacích stanic. Můžete si vybrat místo kde chcete sedět, připojit svůj počítač a sluchátka.
Piloti jsou ostřílení veteráni z Větnamu, kteří jsou zvyklí létat ve stížených podmínkách, například když většina systémů na palubě nefunguje, protože je tam spusta chyb a problémů, nebo když inženýři nechtěně zkratují elektrické obvody a vypadnou třeba motory 🙂
Za letu je výhoda, že dveře do kokpitu jsou otevřené a žádná letuška Vás nenutí sedět na místě během vzletu a přistání. Hodně času jsem trávil v cockpitu, nicméně s piloty si nepokecáte protože musíte mluvit jen přes intercom (sluchátka s mikrofonem). Na palubě je totiž hluk plus piloti musí mít kontak s řídicím střediskem.
Po přistáni v Amsterodamu jsme si dali oběd na palubě. Meli jsme jen 20minut, pak jsme dostali odletové okno směr Brno. Na palubě nebyli žádné letušky :(, ale jídlo nám naložili v Brně, takže jsme si ho ohřáli a vesele jsme poobědvali.
Cestou spět jsme vesele využili chození a běhání po palubě i během vzletu a přistání, což v komerčních letech personál striktně zakazuje. Je to docela zábava se udržet na nohou.
Brno jsme obkroužili a přistáli směrem od východu. Po dojezdu na ranvej nás vyzvedla letištní služba a eskortovala ke služebnímu vchodu pro posádky a personál.
Příště zkusím napsat něco o tom co jsme testovali a taky jak vypadá testovací letka Honeywellu na letišti v Phoenixu.