Zimní Mervin 2012

Orlické hory, 25.-28.2.2012


Komentář Hořák

I přes netypický termín od soboty do úterka jsme se letošní akce zúčastnili překvapivě čtyři a to Mervin, Dave Klopič, Laďa Žlučníkář a Hořák. Sraz byl původně naplánován na 8:30 na Hlaváku, ale nakonec jsme se všichni sešli až v 8:48 ve vagónu rozjíždějícího se vlaku. Paní, která nás neprozřetelně pustila do svého kupé, rychle posoudila situaci a už na nejbližší zastávce, tzn. v Blansku vyklidila pole. Kupodivu musím uznat, že lidé měli pochopení a takhle to končilo ve velké většině případů.

V Chocni jsme stihli přesvědčit hospodského, aby kvůli nám otevřel krčmu o něco dřív. I když jsme měli jenom 25 minut času, myslím, že nelitoval. Sněhu tady v nížině zatím moc nebylo, ale Dave sliboval, že na hřebenech Orlických hor to bude určitě lepší. Nálada se postupně zlepšovala úměrně k mizejícím zásobám piva a poté i kapitána Morgana. Nakonec Dave oslovil místního umělce (pravděpodobně zabývajícího se zdobením kraslic) a než jsme dojeli do Nového Města nad Metují, nechal si patřičně vylepšit budku. Z nádražky „Od paragána“ jsme už vycházeli s písní na rtech. Před opuštěním města jsme ještě doplnili zásoby v marketu a prohlídli nádherné historické centrum.

Abychom se líp aklimatizovali na čerstvý podhorský vzduch, prošli jsme překrásným údolím Ohnišovského potoka, kde už bylo sněhu asi 10-15 cm. Pokořili jsme tak vesnice Spy, Zákraví i Vanovku.

Protože nevařili ani v Ohnišově, svezli jsme se autobusem až do Deštného v Orlických horách. Zde jsme obsadili picérku. Dave se zbavil velikonoční výzdoby své hlavy a po několika pivech jsme to zapíchli v přístřešku základní školy. K zemi se zatím snášel déšť se sněhem.

Ráno nás probudily sypače a traktory s radlicemi, když se pokoušely shrnout na návsi sníh. Do tohoto rambajzu jim zdatně přizvukoval i Mervin, už slaběji doprovázený Klopičem. Ke včerejším asi 60 cm, připadlo během noci dalších 15-20 cm nového sněhu. Ten stále ještě padal.

Ve stánku u šleprů jsme si zakoupili něco k snídani a lístky na lanovku. Laďa mezitím prodělal drobný incident s Martinem Dejdarem, který tady moderoval nějakou předváděcí akci pro Škodovku. Lanovkou jsme se vyvezli nad svah, odkud už to bylo k Luisině údolí skoro po rovině.

Potíže začaly až v úseku, kdy jsme po zelené turistické značce šplhali na sedlo Pod Jelenkou. Nejhůře na tom byl Mervin, kterému se na staré mazání na skluznicích lepil sníh. Nakonec jsme ale nejvyšší horu celého pohoří (1115 m.n.m.) zdolali. Odtud jsme sjeli příjemným úsekem na Masarykovu chatu na Šerlichu. Proběhl oběd a poté projížďka nalehko po hřebeni až na Vrchmezí a zpět. Opět přišlo na řadu krátké občerstvení, ale v 18 hodin nás obsluha nekompromisně vyhnala na mráz. Bohužel ani v chatě u silnice nebylo otevřeno, a tak nám nezbývalo, než přečkat noc někde v lese.

Už večerní výhledy slibovaly mrazivou noc a kromě Mervina, který se oháněl svou nafukovací madračkou přes půl batohu, jsme nízkou teplotu registrovali všichni. Ranní slunce nás rychle vyhnalo ze spacáků a v 9 hodin jsme již dávali teplý grog v boudě na Velké Deštné. Zde jsme se dozvěděli, že teplota v údolí byla -12°C, takže u nás nahoře mohlo být klidně -15°C. Noční mráz alespoň vypálil všechnu vlhkost, takže nyní jsme měli všechny věci stále suché.

Cesta po hřebeni probíhala v pohodě, čekala nás jasná obloha a nádherné výhledy. Nejeli jsme po turistické značce, spíš jsme se snažili využívat strojově projeté stopy lyžařské trasy. Krátkou pauzu jsme si dopřáli u Kunštátské kaple, která je bohužel veřejnosti nepřístupná. Spokojeně jsme ale sledovali, jak se lesní správa snaží znovu osazovat holé svahy hřebene zničené v minulosti kyselými dešti. Minuli jsme Pětirozcestí a Komáří vrch. Po asfaltce vedoucí mezi Komářím a Anenským vrchem jsme opustili zbytek hřebene vedoucí k Haničce i betonové pohraniční pevnosti, sjeli do známého lyžařského areálu na Říčkách a odtud dolů do vesnice. Zde se nám ale nepodařilo najít nějakou hospodu, tak jsme se svezli ještě kousek autobusem do chaty Devětsil.

Konečně jsme se najedli (někteří i dvakrát) a hlavně jsme otestovali výborné pivko Kaštan z Rychnovského pivovaru. K jejich i naší smůle měli jen jednu bečku. I tak jsme ale čile reagovali na současnou politickou situaci a Laďovi, protože má nejdelší háro, slíbili prezidentský post.

Bohužel obsluha s naší volbou pravděpodobně nesouhlasila a očividně nás zanedbávala. Když ještě Dave vrchnímu shodil na hlavu nedopatřením flašku whisky, byli jsme slušně, ale rozhodně vykázáni. Protože venku bylo kolem nuly a bylo dost mokro, přespali jsme v novostavbě poblíž kostela.

Ráno jsme sjeli překrásným údolím Říčky asi 5 km k Hamernici do Julinčina údolí, odkud jsme již přes pole snadno dorazili do Rokytnice. Od rána stále sněžilo a pod 600 m.n.m. se již sníh lepil na skluznice. Poté, co jsme sjeli do údolí, tak tam regulérně pršelo.

Po obědě jsme z Rokytnice sjeli autobusem do Ústí nad Orlicí. Tady nám kvůli chybné navigaci i přes velkou snahu a pokus o zrychlený přesun ujel vlak. Nakonec jsme ale do Brna přicestovali šťastní a spokojení, že jsme si krásně užili posledního sněhu.

Domluva před akcí:

Zdar, zatím jsou přihlášení Macek, Hořák, Mervin, Ivo, já; stan beru pro Mervin, Ivo, já; odjezd sobota ráno 6:53 z hl. n. Brno; sraz 6:45 na nákup společné jízdenky;
zatím Dave


No privstat si muzu, ale pesky do Brna teda urcite nepudu
Uvidime v patek, jak to s tim pocasim bude – mimo to ty jeseniky se pohybuji
smerem od Brna rychlosti cca 5cm za milion let, takze je v pohode dosahnem i
kdyz vyjedem v 9.
Mervin


Zdar chlapi, plány jsou skvělé, sestava super – ale já to budu muset odpískat.
Mám rýmečku, v krku knedlu a na „tachometru“ mého teploměru jsem na pomezí
překročení rychlosti. Tak jsem se těšil že si dáme na běžkách do těla! Budu vám
o víkendu z postele tiše závidět a zároveň přát, aby jste nejeli po šutrech. Ať
vám to dopadne. Macek.

Ty rymecky jsou fakt blby, taky me to dost trapi, mam uplne stejnej problem,
ale
narozdil od Macka odkladam diplomaticky slovnik a rikam vam to zcela na rovinu:
Zdar chlapi, plany jsou uplne na hovno, sestava je k plaču – velmi rad se Vam
na
to vyseru. Je mi skvele doma s peti skopkama v krku a nehodlam na tom nic
menit.
Cely rok se hrozim toho, kterej vůl si na tuto akci vzpomene a na tachometru
kretenskejch akci mam tuto akci na uplne nejvic. Budu vam celý vikend přát to
nejhorsi a ať si na těch šutrech zlámete hnáty. Doufam že se uz nevratite!
Mervin

P.S.: Nejradsi bych tedka misto tlacitka „Odpovedet vsem“ klepnul na tlacitko
„Hodit do hajzlu“, ale stejne by vam to vy šulíni při mé smůle bůhvíjak došlo.

P.S.S.:

ve 13:00 není na oběd a Náchod není zrovna přímo pod kopcem, fusak neberu,
vosky nějaký mám a mapu taky. Dej co nejdřív vědět, jak se dostaneš do Brna. Nebo víš
co, nechám organizaci na Tobě, dej vědět v kolik mám kde být. Beru teda, že
jedeme do orl. hor.
Dave

Perfekt, to jsem chtel slyset:
9:30 odjezd
13:00 – 15:00 obed
15:00-19:00 dojebat sa pod kopec
19:00-04:00 vecere a uvitaci drink
04-10:00 spani
10:00-17:00 vyjebat se na hreben
17:00-17:30 jizda
17:30-04:00 vecere
04:00-10:00 spani
atd…
Mervin

Zhodnocení po akci:

Zdar Šulíni,

Po té co mě zmizely otoky rukou a můžu konečně psát na klávesnici posílám menší bilancování, respektive co jsme touto akcí odhalili:

1. Katastrofální fyzička – Šulín Mervin musí sebekriticki uznat že už to není co to bývalo, sezení a sex v office to nemůže zachránit, proto bude muset zapracovat.
2. Katastrofální psychička: U šulína Mervina je to známo už 14-dní před akcí a pokud není technická stopa a hospoda po 50-ti metrech. Šulín Klopič je nyní nově v týmu psychotiků díky úrovni pohostinství, dopravy apod… Je vidět že je zvyklý na bohatou klientelu, které nevadí nějaká ta flaška Jacka Danielse za krkem.
3. Výbava: šulín Hořák se svou „simply clever“ univerzální outdoorovou výbavou typu léto/zima letos značně zatrpěl a pokud by opět fouklo od Sibiře tak bysme ho odsekávali ještě dneska.
4. Osobní hygiena: šulín Laďa si po třech dnech bez gumy a kolínské málem začal lízat koule, tudíž má za úkol během tohoto roku natrénovat život bez hygieny a se slepenýma půlkama. Krom toho má za úkol absolvovat autoškolu typu A a napsat si pár úvodních projevů do prezidentské kampaně.

Osobně si nyní mnohem víc vážím života co vedu a děsím se datumu únor 2013 kdy kterej šulín zas s něčím přijde.

mervin

P.S.: Příště místo Jamesona dostanete Rum do buchet, to vám lezlo líp.