Letos PM vyšel na termín 28.-30.10. Sraz byl na Hlaváku v 7:00. Sešli jsme se tu tři: Martin Kozák, Míša Barták a Hořák. Zamračená obloha sice slunce neslibovala, ale Zákopčáník tvrdil, že se to rozejde. Tak jsme byli plni optimizmu a už ve vlaku začali testovat Martinův vzorek. Když jsme na nádraží vystupovali, nejenže nebylo slunečno, ale ještě navíc mrholilo a padla mlha. Do Jaroměřic nad Rokytnou jsme to měli asi dva kilometry po silnici. Zde jsme provedli poslední nákupy v sámošce, minuli zámek a po žluté turistické značce vyrazili po proudu řeky.
Nejprve jsme procházeli polem, ale už u kamenolomu jsme se vnořili do lesa,odkud jsme se dostali zase až v neděli. Okolí řeky Rokytné je obrostlé zejména listnatými lesy s občasným výskytem modřínů a borovic. Dno údolí tvoří louky, na nichž se přes prázdniny hojně staví stanové tábory. Reliéf krajiny je pozvolný a údolí je ve srovnání s většinou moravských řek mělké.
U Pulkovského mlýna jsme si popovídali s jeho vlastníkem panem Maršálkem a provázanosti státní správy s bývalým režimem. V Biskupicích nám Michal ukázal pohádkový dům. První večer jsme spali ve srubu u Pošukova.
Ráno konečně přestalo mžít. Na oběd jsme zastavili u ohromného, ale zpustlého rekreačního areálu u Vilímova mlýna. Tam Michal zjistil ztrátu cigaret a my z Martinem byli donuceni zrychlit krok. Každý kolemjdoucí byl otázán, jestli kuřivo náhodou nemá. Poslední hodinu sobotní cesty jsme absolvovali za svitu baterek. Michalovo trápení ukončila až návštěva tulešické hospody. Ještě jsme si ani pořádně nesedli k Hostanům a Míša už u pultu dělal velkoobědnávku hulení. Spali jsme jen tak pod širákem nedaleko vesnice.
Tulešicemi jsme se rozloučili s lesy a další cesta už vedla hlavně přes pole. Přešli jsme tak Vémyslice, Rybníky a Moravský Krumlov, který jsme si prohlídli od kaple Svatého Floriána. Deset minut poté, co jsme došli na krumlovské nádraží, nám jel vlak. V Brně jsme ještě dali závěrečné pivko U hada na Hlaváku a tím letošního PM rozpustili.
Celá akce, stejně jako většina předchozích PM, probíhala v naprosto pohodovém duchu. Vyvětrali jsme hlavy, protáhli nohy krásnou podzimní krajinou a i když nám počasí zpočátku nepřálo, byli jsme s prožitím prodlouženého víkendu maximálně spokojeni. Prošli jsme kompletně přírodní park Rokytná, prohlídli si přes deset mlýnů a nespočetně různých tábořišť a kempů. Ani nám nepřišlo, že jsme ušli celých 50 km. Všichni proto věříme, že se na další akci opět alespoň v této sestavě sejdeme.