komentář Hořák
Datum: 1.-4.5.2008
Účastníci: Katka+Dave, Lenka+Mrazík, Jana+Jirka, Martina+Martin, Ivo+Hořák
Sraz
měl být u Hypernovy v 8:00,ale vyjížděli jsme až po
deváté. Mrazík si totiž trochu protáhl čarodějnice a zapomněl
se v putyce. Do Vyššího Brodu jsme jeli dvěma autama. Zde
jsme po menších problémech, kdy na nás Peugeut čekal oblížděním
kruháču a my už byli dávno u kláštera, našli půjčovnu lodí
a mohli jsme se začít naloďovat. Počasí nebylo zrovna letní(spíš
listopadový), ale aspoň jsme se nespálili. Vody bylo v korytě
Vltavy překvapivě víc než dost a spoluvodáků málo, tak jsme se
těšili, že k „Veverkám“ snadno doplujeme.
První jez
ještě v Brodě jsme zvládli bravurně ,ovšem Herbertov
zdaleka nebyl taková sranda.První jsme šli na exkurzi k vodníkovi
Ivo a já.Marně jsem vyhlížel a čekal,až budou krysy opouštět
loď.Nezachránila se ani jedna.Za vydatné pomoci Martina se nám
podařilo vydru zastavit a vytáhnout na břeh.Naštěstí jsme jeli
na lehko,,jinak bych byl asi bez kytary.Jediná další solidární
loď byla ponorka Jany a Jirky,kteří se k nám charakterně
přidali na cestě do hlubin.Aspoň byl důvod načít flašku
plachetničky.Večer jsme trávili sušením věcí nad ohněm
v kempu pod Rožmberkem,kde už vedli „mokří“díky udělání
mrazící lodi.
Z poplatku za tábořiště mně spadla
brada.50,-Kč za osobu plus 30,-Kč za stan se mně zdálo být víc
než dost.V Krumlově čásku zvedli dokonce na 60,-Kč!Zkusili jsme
s Ivem taktiku: „jen dva prstíčky ohřejeme a hned zase
půjdeme“,ale nevyšlo to,stejně jako nikde jinde.Ivovi se dokonce
na Dívčím Kameni podařilo správce vydřiducha rozpálit tak,že
po něm chtěl proplatit ještě vzorek vody pro hygienu.V
Milešovicích prostě nerostou ty správný sociální typy.
Probudili jsme se do krásnýho slunečnýho rána.Všude kvetly pampelišky,no,idyla pro alergiky.Po vnější prohlídce hradu jsme dali na zahrádce zdravotní pivka a udělali nejnutnější nákupy.Před námi stálo minimálně dalších 20km a bylo pořeba se na to dostatečně posilnit.Jirka to pochopil okamžitě a proto už od rána nabíral odvahu pro další cestu rovnou u výčepu v kempu.Při soulodění jsme se přidali a podařilo se nám nečekaně vyžhavit marhulovicu a plachetničku.Přemíra odvahy nás s Ivem poslala při vyplouvání od Fíka ke dnu.Tentokrát jsem kytaru sušit musel.Další pauza byla Na pískárně,kde nás příjemně překvapili kynutýma knedlíkama.Jez u papírny ve Větřní jsme zdolali bez ztráty bodu,stejně tak Konopa.Protože se rozpršelo,utábořili jsme se v kempu před Českým Krumlovem.Během večera přišla dokonce solidní bouřka,ale Dave zachvátil propanbutanovou bombu topeni a bylo nám to jedno.
Krásný
ráno opět zkazil kasírovač.Plni očekávání jsme pádlovali
vstříc krumlovským jezům.Tentokrát jsem kapituloval hned na
prvním pod dřevěným zastřešeným mostem.Musel jsem ač nerad
potvrdit staré vodácké osvědčené pravidlo,že „přídí beton
neprorazíš“.Svoje potápěcí kvality jsem ukázal i na dalším
jezu,kde mě strhla voda a napíchla mě na bok propusti.Martin opět
prokázal svoje záchranářský schopnosti,když mě i s lodí
vytáhl po půlkilometrové plavbě na břeh.Stejné díky patří i
dvěma Němcům,kteří mně tak dlouho pomáhali,až je sejmula
vrba. Noch einmal danke! Třetí jez byl brnkačka pro všechny až
na Janu s Jirkem.Ale stejně jsme šli na prohlídku města,tak
to nikomu nevadilo.Po kontrole zámku a putyky(všude jsou kromě
Němců ještě aj žluťáci)jsme pokračovali v další
cestě.Jelení Lávku jsme z bezpečnostních důvodů
vynechali,ale doteď mě to mrzí.Pod městem jsme se konečně
přestali nafukovat před čumilama a začali jsme soulodit.Mrazíkovi
se zde podařilo zapasovat loď tak úspěšně pod padlej smrk,že i
záchranářská četa měla potíže s jejím vyprostěním.Jez
před Zlatou Korunou jsme opět zvládli na jedničku.V kempu jsme
stihli něco pojíst a dál se pokračovalo k Dívčímu
Kameni.Zde jsme se bez potíží utábořili a po uzávěrce kempové
hospody jsme se přesunuli o kilometr dál do Třísova.V místní
občerstvovně nás rozveselovala obsluha až do zavíračky.
Ráno
jsme pokračovali po řece až do Boršova.Tady jsme vyskládali lodě
do ohrady za železničním mostem a čekali na Mrazíka
s Marťasem,než přijedou z Brodu s autama.Menší
rozčarování nám opět připravili v hospodě,kde po nás
chtěli za půl litru sodovky(museli jsme říct: „limonáda“)
32,-Kč,když 1dcl stál 6,-Kč.Po ukázce dvou různých ceníků
nám bylo všechno jasný a sklidným srdcem jsme dali jihočeskýmu
kraji sbohem.
Celá akce si myslím byla povedená.Vyšlo nám
počasí,parta,kvalita plachetniček a hlavně dostatek vody.Ukázalo
se ,že Vltava může překvapit i toho,kdo ji splouval už
vícekrát.Nemile nás zaskočily předražený ceny v kempech.Místní
podnikatelé si prostě z vodáků udělali dojnou krávu.Taky
jsme se těšili na srovnávání Starobarna s místníma
patokama a kam se člověk podíval,všude jenom Plzeň nebo
Gambrinus.O klasický jihočeský pivo jako je
Budvar,Samson,Eggenberg,Platan nebo Regent jsme skoro nezavadili.Co
se týká vzájemné vodácké pomoci,musím registrovat,že se ještě
vyskytuje.Po té,co jsme se zvrhli před Fíkem a Ivo klasicky
zahodil všechno,co měl v rukách,nám pražáci pomohli od
jenom ze 2/3 vyprázdněné flašky plachetničky,zatímco nás
nechali napospas.Navíc bych chtěl vyzdvihnout skvělou spolupráci
dvojky Káťa a Dave,kteří vždy nebezpečí zavčasu rozeznali a
dokázali se mu vyhnout.Tím celou plavbu zvládli bez udělání a
já bych jim navrhl Mervina.
Můžeme si jenom přát,aby se nám příští voda vydařila minimálně zpolovičky tak,jako tato.