Rok se s rokem sešel a ve dnech 1. – 6. 8. 2006 proběhla jedna z nevýznamnějších akcí roku a to výjezd na motorkách. Letos nás provázela jedna smůla za druhou. Nejprve odřeklo větší množství lidí, než jsme čekali. Konkrétně Jura Pažbič, se kterým už jsme nepočítali dopředu, poněvadž již před pár roky vyměnil mašinu za Boening 747. No snad s tím zaznamená lepší cestovní a řidičské výsledky než s mašinou. Co nás však více zklamalo bylo odřeknutí Ladě Žlučníkáře, který si loni koupil mašinu, započal ji generálkovat a tím to skončilo. Údajně nemá peníze na cestování s námi, což je s podivem obzvláště když během roku zaznamenal vývorné kšefty, kdy prodal vysavač a další nářadíčka panu Gretzkymu. Když už jsme u Gretzkyho tak ten letos opět celý rok poctivě sledoval Inzert Expres a sliboval nákup stroje. Dopadlo to podle našich očekáváních s tím rozdílem že se letos rozhodl nejet vůbec a to ani na zapůjčeném stroji a to kvůli novým pravidlům silničního provozu. Ale my příští rok Gretzkymu přistavíme fungl nový stroj Yamaha 1200, aby jsme ho uspokojili. Další ranou osudu bylo týden před startem odřeknutí Macka Kozáka. Údajně nedostal dovolenou i když by ji teoreticky měl mít domluvenou rok dopředu. Určitě ho nepodezříváme z žádných vedlejších důvodů, zkrátka i toto se může stát a stalo se.
Vyjeli
jsme opět s několikahodinovým zpoždění a to díky týmu
Lácaranky – ten je ve složení Bullmen-Janečka a svůj název
dostal z více důvodů. Předně díky neustálé situaci „Loučí
se s vámi dechová kapela Lácaranka“ díky nenadálým
poruchám, dále díky jejich vybavení – měli nejmíň věcí ale
problému s nimi bylo jako s celou kapelou a konečně díky přístupu
Bullmena k celé akci a přípravě, což připomínalo kapelníka na
zájezdu důchodců. Když se dechový team dostavil k odjezdu (to
dostavování probíhalo jak jinak než po částech) oznámili nám,
že podle předpovědi počasí bude hodně špatné počasí.
Kupodivu si však nikdo z nich nevzal žádné náhradní věci…
Janečka dokonce jel jen v ponožkách a přezkových botech.
K
dodjezdu se nečekaně s hodinovým zpožděním dostavil i Jura
Hořák, který se ovšem omluvil a jaksepatří večer zaplatil
útratu v hospodě, narozdíl od kapely, která neplatila vůbec nic,
zato měla hodně řečí.
Takže
jsme vyjeli cca okolo 18:00 hod a cca v 18:06 naše cesta skončila u
Kobylnického hřbitova díky poruše na Bullmenově stroji. Chlapec
si zapomněl při předodjezdové údržbě našponovat řetaz a
současně některé díli kapotáže jeho stroje byly složené
jiným způsobem než doporučuje výrobce. Současně jsme se
ujistili že jeho schránka na nářadí obsahuje místo nářadí
asi 6ks zapalovacích svíček. Takže po dvacetiminutové odstávce
u hřbitova jsme vyrazili směrem k Vranovské přehradě. První
bouřka nás zastihla před Miroslaví, kde jsme se tudíž zastavili
v restauraci na pivo. Jakmile přestalo pršet, vyrazili jsme k
Vranovské přehradě kde jsme si prohlédli muzeum motorek Jawa,
navečeřeli se a zakotvili v Lančově v hospodě. Hospodský nám
nabídnul ubytování na dvoře hospody k tomuto účelu vybaveném.
Druhý den jsme pokračovali po hranicích s Rakouskem k Novohradským horám. Navštívili jsme zříceninu hradu Cornštejn na Vranovské přehradě a večer se blížili k Novohradským horám kam jsme vjeli ale už nevyjeli. Asi v jejich polovině (stoupání tam byly pořádný) Bulmen utržil jednu z největších závad ve své kariéře. Podařilo se mu protočit řetězové kolečko na hrídeli z převodovky u sekundárního řetězu. Závada je to smrtelná, neboť bez rozpůlení motoru nelze opravit. Takže to chlapci dotlačili do nejbližšího městečka cca 9 km, což bylo naštěstí hodně z kopce. Tady jsme se pro tento den ubytovali a zapařili v hospodě, kde nám doporučili zručného opraváře.
Ve čtvrtek Mervin s Davem vyrazili do Moravskoho Krumlova a posléze do Českých Budějovic pro nové řetězové kolo. Jako na potvoru začalo pršet a vydrželo to celý den. Ve 12 hod. byli zpět s kolečkem a za pomoci pana Hronka, místního autoklempíře proběhla úprava komponenty tak, aby bylo možné pokračovat v cestě. Jelikož pršelo, zůstali jsme po silném tlaku týmu Lácaranky po celý zbytek dne v městečku, skolili asi tucet piv každej a ubytovali se na místním hřišti.
V pátek po jednodenní ztrátě jsme vyrazili k Šumavě. Projeli jsme Rožmberkem a Vyšším Brodem a kvečeru již brázdili šumavské kopce. Současně se již vylepšilo počasí, takže jsme projeli kus trasy, kterou jsme letos již jednou projížděli a to na běžkách na akci Zimní Mervin 2006. Večer jsme pokračovali přes Sušici dál a ubytovali se ve vesničce „Hory matky boží“ pod širákem po pobytu v místní putyce – jak jinak.
V sobotu jsme navštívili zříceniny hradů Velhartice a Kašperk kde nebylo lautr nic, akorát nás pokaždý zkásnuli na vstupným. Odpoledne jsme projeli komerčně zničenými Hošticemi a dojeli k Jindřichovu Hradci kde už nás chytnul opět déšť. Navštívili jsme zde místní kino a kinotrhák „Sexpistols“, což byla kokotina první třídy. Ale aspoň jsme se osušili, teda hlavně Janečka a jeho nacuclý vaťák. Ubytovali jsme se kousek za městem na fotbalovém hřišti.
Neděle pak bya ve znamení návratu, kdy nás opět kráce prolil déšť, ale stihli jsme se ještě zastavit v pivovaru v Oslavanech.