Motorky 2003
Termín: 7-10. 8. 2003 Počet účastníků: 6
Komentář: Hořák
Skladba posádek a strojů:
- Mervin a Grétzsky – Jawa 250 „panelka“
- Bullmen a Janečka – Jawa 250 „panelka“
- Hořák a Maf – Jawa 350-639 se sajdou 560
7.8. čtvrtek
Sraz na letošní motorky byl stanoven na třináctou hodinu před Bullmenovým na Nové ulici.Nelenil jsem a už ve 12:50 jsem netrpělivě v Ponětovicích cpal Mafa do bedny.Sajdu jsem k 639 připojoval úspěšně už od začátku zimy.Oč míň jsem měl zkušeností s touto vychytávkou,o to větší byl elán.Dokonce jsme se strachovali,že by nám z Jericha mohli i ujet.Naše obavy byly ale naprosto neopodstatněné.
Už domluva na týdenní akci byla dosti svérázná.Dle každoroční tradice se vyjíždělo pokaždé v pondělí po jiříkovských hodech.Zaprvé účastníci od slavnosti vystřízliví a hlavně prý bývá nejkrásnější „motorkářský“ počasí z celých prázdnin.Před touto argumentací nezbylo nic,než mlčky kývnout.
V neděli jsem proto okamžitě po příjezdu z výletu hodil bágl do kouta,sedl na araba a jal se vyhledávat Bulmmena nebo Janečku mezi krojovanou omladinou pod jiříkovskou májou.Zde jsem se dozvěděl novinky!Nejenže se oproti tradici nepojede v pondělí ráno,dokonce ani večer,ale snad až ve čtvrtek.Plán cesty se ovšem nemění.To mě poněkud zarazilo.Jízda na Slovensko není žádný med a bylo téměř stoprocentní,že rozpis cesty zaznamená řádný škrty.Dalším kousnutím do kyselého jablka byl telefonát do práce,kde jsem před měsícem s kolegou horko-těžko uhádal týdenní dovolenou a teď jsem se nabízel na tři a půl dne účastnit pracovního procesu.Tolik k dodržování tradic v jericháčským motorkářským týmu.
Z nové ulice jsme vyjeli z Bullmenem a Mervinem ještě přes Janečkovo a Grétzkyho,takže nakonec jsme Jericho opouštěli s jedna a půl hodinovým mankem.První přestávka byla u benzínky před Vyškovem,kde se mně podařilo nedopatřením přejet Mervinovi mazácky nohu kolem od bedny.Jeho šéfovský polobotky tak utrpěly první šrám.Nutno uznat,že jízda se sajdou má svůj půvab.Nejvíc by ovšem mohl povědět chudák Maf,když kolikrát s vozíkem vlál nedobrovolně v luftě.Geometrie našeho vozidla totiž ještě měla svoje mouchy.Proto jsme cestovali metodou tzv.přískoků.Tím jsme se nejvíc zavděčili Grétzskymu,který si neustále stěžoval na olej mezi zubama.Aspoň jsme ho odnaučili jezdit s otevřenou pusou.Maf neustále čistil brýle a nevěřím,že se tolik potil jenom působením slunečních paprsků.Na Slovensku pak ještě obdržel od včel pár pozdravů,aby se vykompenzovala možnost pohodlného posezení na sedátku bedny.
Další pauzu jsme dali v Horní Bečvě,kde jsme si v hospodě chtěli koupit něco na zub.Po půl hodině nezájmu obsluhy nutno dodat ,že neúspěšně.Makov jsme zdolali celkem bez problémů.Důležitým faktorem bylo jet v naší sestavě jako první.Všechny motorky totiž svorně vycházely z pravidla:kdo maže-jede.Kdo maže M2T,jede tuplem.Tak jsme jeli tuplem.V Bytči jsme se napojili na povážskou E50.Přes Žilinu a Vrátky jsme po státničce dojeli do Kraľovan.Nedostatek světla nás přinutil k otáčce a návratu do Šútova.
Napodruhé jsme objevili krčmu,kde velká reklama slibovala teplá jídla.Z bohaté nabídky klobása nebo klobása,zvolili hladovci klobásu za bratru 70Ks.Už při výjezdu z Jericha se nám zdálo,že kluci poněkud podcenili vlastní výbavu.Co se týkalo náhradních dílů,to na první pohled nebylo znát,ale jet jenom se spacákem na pseudonosiču bylo víc než odvážný.Rovněž Janečkův motooblek:sandály bez fuseklí,maskáče,kongo,trenýrky,tričko a helma nás poněkud udivil.Po třetím pivu nás bratri Slováci nekompromisně vykázali na ulic.Byl jsem jim vděčen,protože utrejch ,co nám podávali pod obchodním názvem pivo,museli nutně do bečky nabírat z Váhu pod ružomberskou papírnou. Konec vesnice,stejně jako asfaltu,nás utvrdil v tom,že tlačíme správně.Průzkum Janečka-Grétzsky objevil na poli kupky sena.Zde jsme přečkali první noc.
8.8. pátek
Ráno pro nás nezačalo zrovna šťastně.Vstávali jsme bleskurychle za skandování slovenských nadávek místními zemědělci.Zjistili jsme,že z krtinců,co nám večer dělaly takový problémy při parkování,se vyklubalo bramborový pole.Za slunečního svitu byly jasně přes řádky vyjetý čtyři brázdy od našich pneumatik.Kupky sena rovněž postrádaly včerejší nadýchanost.
První zastávkou byla z bezpečnostních důvodů až Hubová.Zde si kluci nakoupili a mohli jsme posnídat.Státnička se postupně rozšířila na skoro dálnicu.Projeli jsme Liptovským Mikulášem a Popradem.Byly nádherně vidět hřebeny Vysokých Tater.Bohužel z časových důvodů jsme si nemohli dovolit jejich bližší průzkum.Spojením pruhů jsme zapadli do beznadějné kolony,která se roztrhala až skoro ve Spišským Podhradie.Poobědvali jsme v restauraci.S podivem jsem sledoval,že kluci svoje panelky vůbec nezamykají a kokosky dokonce nechávají volně na zrcátku.Slovenští snědí spoluobčané byli touto neopatrností natolik šokováni,že se vůbec neodhodlali k protiakci.
Prohlídka hradu nás překvapivě zaujala.Hlavně teda sličná průvodkyně a rozloha zříceniny.Nejvýchodnějším místem výjezdu byly Spišské Vlachy,kde jsme se stočili na Spiš. Novou Ves a posléze do Slovenského Ráje.Cesta lesem se hojně klikatila.Po příjezdu do Dedinek jsem měl ruky vytahaný jak opica.Pro množství rekreantů jsme se ale posunuli ještě o vesnici dál.
Ve Stratené jsme se zkušeně ztratili v hospodě.Po večeři jsme se přesunuli z krčmy lepší do klasické nálevny.Sice jsme si pro piva museli chodit a okamžitě je platit,ale s nadhledem jsme to přecházeli.Zábava nabírala na obrátkách a Janečka se dokonce předvedl s písní My jsme kluci z Jiříkovic.Slováci nám pochopitelně nezůstali nic dlužni a přiložili svoje polínko.Vyvrcholení na sebe nenechalo dlouho čekat.Najednou se ozvala rána.Po chvíli se od dveří tělocvičny,kudy se chodilo k záchodům,připlížil Grétzsky a prý „to samo“.Za shozený pingpongový stůl jsme byli slušně,ale razantně vykázání ven.Pro revanš jsme si ustlali hned v předzahrádce bufáča.
9.8. sobota
Vstávání nebylo vůbec jednoduchý.Slovenský pivní jed prokládaný plachetničkama nám dal zabrat.S úlevou jsem při vylízání ze spacáku zjistil,že nejsu zneuctěnej od nějakýho ožralýho slovenskýho úchyla.Bullmen postrádal na motorce zrcátko a jinak my ostatní stabilitu.Všichni jsme se vrátili zpět k Maši.Po zaparkování jsme se vydali střízlivět do lesa.Na hranicích Slovenského Ráje dvě fešandy připravily každého o 20 Ks.Prý příspěvek na ochranu přírody,ale já bych to tipnul na cigára tak na 14 dní.Těšili jsme se na cestu po žebříkách.Pod prvním vodopádem se Janečka odvážně vnořil do tůně.Při oblíkání se mu tam vnořil i mobil.Od chaty pod Suchým vrchom jsme se rozdělili.Jericháči jeli k Palcmanské Maši sedačkovou lanovkou,s Mafem jsme scházeli pěšky.Výšlapu jsme rozhodně nelitovali.Kam se na přírodu v severozápadní části nádrže hrabe Kanada?Před odjezdem jsme ještě definitivně utopili opice koupelí.
Dalším hřebem programu měla být návštěva Dobšínské ľadové jaskyně,kam jsme bohužel přijeli pozdě.Průjezd Telgártem proběhl bez zastávky.Mezi obyvateli vesnice nebyla ani jedna bílá vrána.Cejl i s Vranovskou by mohli závidět.Grétzsky dokonce při jízdě osadou pro jistotu dobrušoval nůž!Naštěstí ho nebylo potřeba.Cesta stále vedla po pěkné silnici údolím Hronu.Nocovali jsme na zahradě jednoho pána v Brusnu,s nímž jsme se seznámili u večeře v ondřejské krčmě.
10.8. neděle
Po příjezdu do Bánské Bystrice jsme si prohlídli muzeum a památník SNP.Udivilo nás množství vystavované techniky.Další cesta vedla na Turčianské Teplice.Vychutnávali jsme nádherné zatáčky na silnici pod vápencovými skalisky,když jsme předtím minuli nejdůležitější závod a vůbec základní kámen slovenského průmyslu a hospodářství.Máte pravdu.Byly to papírny Harmanec,odkud Liazky každodenně vyvážejí kilometry toaletního papíru.S dvěma mezizastávkama jsme jeli přes Nitranské Pravno,Prievidzu,Bánovce nad Bebravou na hraniční přechod ve Starém Hrozenkově.Odtud přes Uherský Brod,Uherské Hradiště,Zdounky,Ivanovice na Hané až do Lulče. Teprve tu jsme si pochutnali na Janečkou celou cestu opěvovanými žebírky.Celý den do nás soustavně pražilo slunko,ale překvapivě ani jeden z našich strojů nepřidřel.Jó,není nad M2T!Domů jsme dorazili za tmy.
Závěr
Celá cesta probíhala za naprosto jedinečné atmosféry.Určitě k tomu přispělo i nádherné počasí.Ztráty na motorkách byly překvapivě nízké v podobě Bullmenova zrcátka a mé koncovky výfuku.Vytknout by šly jenom tři věci a to:mizerná kvalita slovenského piva,naprostý podcenění času ,jež byl třeba na tak dlouhou jízdu,a pozdní domluva termínu akce.
